Dokázali byste žít bez mobilního telefonu? Samozřejmě, že pokud bychom my všichni nepoznali kouzlo mobilního telefonu, tak by nikomu samozřejmě nechyběl. Protože to, když člověk pozná něco, co mu usnadňuje život a co mu vyhovuje, tak to potom to bude logicky postrádat, když to mít potom nebude. Já si vzpomínám, když mi jednou bratr půjčil svůj mobilní telefon, protože bratr onemocněl, měl chřipku.

V mobilu mám diář.

A je to už hodně dávno. Protože mě myslím bylo asi sedm let. Bratrovi v té době bylo deset let a on měl mobilní telefon a já ne, takže bratr, když chudák ležel v horečkách, tak jsem toho využila a půjčila jsem si jeho mobilní telefon na delší dobu. Moje rodiče to samozřejmě věděli a vůbec neprotestovali. Jenomže já jsem ten mobilní měla asi týden v kuse, protože bratr stále jenom spal a neměl náladu ani zájem o mobilní telefon. A během těch pár dní jsem se na mobilním telefonu asi stala hodně závislá. Tedy, sice to přeháním s tím slovem závislá, ale zjistila jsem jako dítě, že na mobilním telefonu se dají hrát opravdu skvělé hry.

I moje děti mají mobil.

Potom jsem si řekla, že bych si taky přála mít vlastní mobilní telefon. Jenomže jak to udělat, aby mi taky rodiče pořídili mobilní telefon? Protože rodiče nám řekli, že mobilní telefon budeme mít, jakmile nám padne desátý rok života. A bratr tohle kritérium splnil, zatímco já ne. A naštěstí se ale rodiče smilovali a už v osmi letech mi pořídili můj první mobilní telefon. A byla jsem opravdu nadšená a rodičům jsem opravdu hodně děkovala a bratr byl taky rád, že jsem mu už nebrala jeho mobilní telefon. Je logické, že když jeden sourozenec má mobilní telefon, tak druhý bude chtít taky. Nebo vy byste to tak nechtěli? proto když mám nyní své dvě děti, tak bych nikdy nepořídila jenom jeden mobilní telefon. Moje srdce by mi to nedovolilo, protože vím, jaké to je něco chtít a nemít to.